TIME FOR A BOOK
Ahoj, vítám Vás zpět na mém blogu a moc ráda bych se s Vámi podělila o pár tipů na knihy, které jsem za poslední dobu přečetla, a udělala takovou menší recenzi. Chtěla bych Vám pomoct, jestli jste třeba o nějaké z nich slyšeli a váháte nad její koupí, nebo prostě jenom chcete do své knihovny zařadit další kousek.
Už odmalička jsem pěkný knihomol a dokážu strávit hodiny a hodiny čtením. Knihy jsou takový můj relax a daleko více si u četby odpočinu, než třeba u sledování filmu. Když mě kniha opravdu zaujme, užívám si každou její stránku a jakmile se dostanu na tu uplně poslední a knihu zaklapnu, jsem na sebe opravdu pyšná. (Nevím jestli to tak taky máte, doufám že ano, ať nepůsobím jako nějaký trhlý podivín :D).
Větsina lidí čte knihy hlavně kvůli napínavému ději. Neříkám, že mě knihy, které jsou vyloženě zaměřené na děj nebaví, ale daleko raději v knihách sleduju charakter jednotlivých postav, který se v průběhu děje třeba i mění.
K mým oblíbeným žánrům také patří knihy motivační, psychologické. Vím, že to není úplně šálek kávy pro každého, ale já je zbožňuji a v poslední době jsem jich přečela opravdu hodně. To se ale hodí na samostatný článek :).
Takže konec okecávání a jdeme na to.
Jestli nemáte uplně moc času na čtení a nebaví Vás mít rozečtený nějaký dlouhý román, protože než se zase ke knize dostanete, už ani nevíte, o čem byla, je pro Vás P.S. ideální volba.
První, co musím zmínit, je to, že kniha je neuvěřitelně krásná, plná barevných malůvek, takže se budete kochat třeba jenom při pohledu na ni. Alespoň já to tak mám :). Asi můžu klidně říct, že je to nejkrásnější kniha, jakou jsem kdy viděla.
Skládá se z mnoha sloupků a fejetonů z Anina života, kde vypráví jak o svých dětech, rodině, tak třeba i jenom o svých pocitech a zážitcích. Tyhle sloupky nejsou příliš dlouhé, většina tak na tři stránky, takže pokud máte na čtení opravdu neúprosný čas, určitě po ní sáhněte. Dalo by se říct, že je to právě ta kniha, kterou si s sebou chcete vzít třeba na dovolenou, odpočinout si u ní a zlepšit si náladu.
Mně osobně se kniha moc líbila, ale myslím si, že není určena pro mladší čtenáře, daleko víc zaujme někoho, kdo už třeba právě sám má děti a asi také nebude to pravé pro toho, kdo od knihy očekává dlouhý a napínavý děj.
Už odmalička jsem pěkný knihomol a dokážu strávit hodiny a hodiny čtením. Knihy jsou takový můj relax a daleko více si u četby odpočinu, než třeba u sledování filmu. Když mě kniha opravdu zaujme, užívám si každou její stránku a jakmile se dostanu na tu uplně poslední a knihu zaklapnu, jsem na sebe opravdu pyšná. (Nevím jestli to tak taky máte, doufám že ano, ať nepůsobím jako nějaký trhlý podivín :D).
Větsina lidí čte knihy hlavně kvůli napínavému ději. Neříkám, že mě knihy, které jsou vyloženě zaměřené na děj nebaví, ale daleko raději v knihách sleduju charakter jednotlivých postav, který se v průběhu děje třeba i mění.
K mým oblíbeným žánrům také patří knihy motivační, psychologické. Vím, že to není úplně šálek kávy pro každého, ale já je zbožňuji a v poslední době jsem jich přečela opravdu hodně. To se ale hodí na samostatný článek :).
Takže konec okecávání a jdeme na to.
BÁBOVKY
Radka Třeštíková
Asi každý, kdo se alespoň trochu zajímá o současnou literaturu, o "bábovkách" určitě slyšel a předpokládám, že většina z Vás ji má i dokonce přečtenou.
Kniha je rozdělena do několika kapitol. Každá z nich vypráví příběh určité ženy. Jména těchto žen jsou vždy v názvu kapitol. Postupně se v nich začnou jednotilivé příběhy prolínat, takže doporučuji knihu číst opravdu pozorně, abyste byli v obraze a neztráceli se.
Co se mi právě na knize líbí je to, že je v ní krásně popsán charakter jednotlivých žen, každá je uplně jiná, ale svým způsobem je vždy něco spojuje.
Kniha je místy opravdu překvapivá, někdy humorná a někdy se Vám zase možná bude chtít brečet.
Jediné, z čeho jsem trochu na rozpacích, byl právě konec knihy. S otevřenými konci osobně problém nemám, ba naopak. Někdy jsem ráda, že mě kniha přinutí rozvíjet mou fantazii a o jejím pokračování přemýšlet dál. Tady by si ale podle mě příběh zasloužil konec o něco propracovanější, na druhou stranu ale chápu autorčin záměr. Každá z kapitol právě končí nějakým zvratem, jehož důsledky a vysvětlení se potom dozvídáte v dalších kapitolách. Ve chvíli, kdy však takhle končí i poslední kapitola máte tendenci číst dál a dál a chtít vysvětlení, které už ale nepřichází, a tak knihu dočítáte jakoby nedořešenou.
Nicméně bych Vám knihu i tak ráda doporučila a pokud máte rádi prolínající se příběhy, tak se určitě pobavíte.
SEDMILHÁŘKY
Liane Moriarty
Co mě jako první na knize zaujalo byl nádherný obal, takže zde asi pravidlo "Nesuď knihu podle obalu" úplně neobstálo.
Děj knihy se odehrává v australském městečku Pirriwee. Týká se hlavně příběhů tří žen, které spojuje to, že jejich děti právě nastupují do stejné školky.
Kniha začíná neobjasněnou vraždou, která se odehrála v místní školce při rodičovském kvízovém večeru. Samozřejmě, že vůbec nevíte, co se stalo, ani to, kdo je oběť nebo vrah. Kniha Vás potom vezme do minulosti, k událostem, které předcházely právě tomu nešťastnému kvízovému večeru.
Nad tím, kdo je obeť nebo vrah, také přemýšlíte celou knihu a když se dočtete o nějaké zápletce mezi dvěmi postavami, kterých v knize není zrovna málo, začnete si v hlavě vytvářet možné scénáře oné vraždy. Za celou tu dobu, jsem si vymyslela několik možností, kdo koho zabil a můžu Vám klidně prozradit, že skutečnost mě opravdu překvapila.
V knize se prolínají dvě roviny. Klasický děj a potom útržky z toho, jak policie vyslýchá účastníky, kteří byli taktéž přítomni na kvízovém večeru. Tyhle útržky jsou pak účelně a výstižně umístěny většinou na konec jednotilivých kapitol.
Nevím, jestli to máte taky tak, ale u většiny dějů mám problém s tím, že jsou hrozně předvídatelné. U téhle knihy tomu tak není. Několikrát se v ní objeví zvrat, který vás neskuečně překvapí a říkáte si, že tohle jste opravdu nečekali.
Před nějakou dobou začal na HBO běžet mini seriál právě podle této knihy. Pokud nemáte rádi, když je film v něčem jiný, než samotná kniha, tak na tento seriál opravdu NEKOUKEJTE! Viděla jsem několik dílů a neuvěřitelně mě vytočilo, do jaké míry jej scénaristé pozměnili. A to navíc neřeším skutečnost, že většinu postav jste si ve své mysli určitě představovali jinak.
(A mého přítele zase muselo nesmírně vytáčet to, když jsem každých pět minut vykřikovala - ,,Ale tohle tam vůbec nebylo!" :D)
Ale zpět ke knize - Pokud máte rádi napínavý děj, baví Vás sledovat mezilidské vztahy a konflikty a rádi se necháváte překvapit, utíkejte do nejbližšího knihkupectví právě pro tuto knihu.
P.S. Kniha se mně tak líbila, že jsem sáhla po další od této autorky.
TŘI PŘÁNÍ
Liane Moriarty
Opět jako u "Sedmilhářek" má kniha opravdu krásnou obálku.
Děj začíná tím, jak několik lidí popisuje svým kamarádům, co se jednoho dne přihodilo v restauraci, kde zrovna byli. Historky mají společné to, že u jednoho stolu seděly tři ženy, pravděpodobně sestry, pravděpodobněji trojčata, protože slavily společné narozeniny a měly dokonce tři narozeninové dorty. Tohle samotné se může zdát jako skvělá historka, o které se zmíníte svým přátelům, ale to není všechno. Tyhle tři ženy se v jednu chvíli začaly příšerně hádat, až to skončilo tím, že jedna z nich hodila po druhé vidličku a ta se jí zabodla do břicha. Aby toho ještě nebylo málo, tak ta s vidličkou v břiše byla těhotná.
Kniha Vás potom, stejně jako u Sedmilhářek bere do minulosti. Dozvídáte se, že i když jsou zmíněné ženy trojčata, nejsou jejich vztahy vždycky uplně růžové, zárověň by však jedna na druhou nedala dopustit, i když by je to mělo stát třeba vlastní štěstí.
Opět se setkáváte s řadou překvapení, ať už sladkých, či hořkých.
Opět se setkáváte s řadou překvapení, ať už sladkých, či hořkých.
TOVÁRNA NA SNY
Anie Songe
Jestli alespoň trochu sledujete českou "blogosféru", určitě Vám tahle kniha od Anie Songe neunikla.
Musím se přiznat, že o Anie jsem do té doby, než jsem zahlédla tuhle knihu, vůbec neslyšela. Dnes už samozřejmě patřím mezi její sledovatele. :) A to i právě díky této knize.
Jak jsem v úvodu zmínila, mám moc ráda motivační knihy a tahle se za ni rozhodně může považovat.
Kniha je řazena do různých kapitol, některé jsou právě motivační, v jiných se zase můžete dočíst o různých historkách, které Anie zažila. Nicméně každá z těhle kapitol by měla vést k tomu, že se alespoň trochu zamyslíte nad tím, že je život krásný, i když se nám to tak někdy nepřipadá. Naučí Vás taky to, abyste měli rádi sebe sama a celkově se nebrali moc vážně a vychutnávali si život naplno, právě tak jako Anie.
Taky jsem zjistila, že jsem si s Anie v mnoha věcech docela podobná.
Kniha se stala součástí mé knihovničky a pokud mám někdy špatnou náladu, necítím se nejlépe, ráda po ní sáhnu.
Pokud máte tedy rádi tenhle typ knih, rozhodně ji potřebujete!
P.S.
Aňa Geislerová
První, co musím zmínit, je to, že kniha je neuvěřitelně krásná, plná barevných malůvek, takže se budete kochat třeba jenom při pohledu na ni. Alespoň já to tak mám :). Asi můžu klidně říct, že je to nejkrásnější kniha, jakou jsem kdy viděla.
Skládá se z mnoha sloupků a fejetonů z Anina života, kde vypráví jak o svých dětech, rodině, tak třeba i jenom o svých pocitech a zážitcích. Tyhle sloupky nejsou příliš dlouhé, většina tak na tři stránky, takže pokud máte na čtení opravdu neúprosný čas, určitě po ní sáhněte. Dalo by se říct, že je to právě ta kniha, kterou si s sebou chcete vzít třeba na dovolenou, odpočinout si u ní a zlepšit si náladu.
Mně osobně se kniha moc líbila, ale myslím si, že není určena pro mladší čtenáře, daleko víc zaujme někoho, kdo už třeba právě sám má děti a asi také nebude to pravé pro toho, kdo od knihy očekává dlouhý a napínavý děj.
Doufám, že jsem Vám dala nějaké užitečné informace, případně tipy na knihy a budu moc ráda, když mi do komentářů napíšete, co jste v poslední době přečetli vy. :)
Budu se těšit u dalšího článku.
Budu se těšit u dalšího článku.





Super článek, takové tipy na knížky mám nejradši. Hned jsem si taky objednala knihu Továrna na sny. Přesně jako ty, tak ráda čtu motivační knihy, takže nejvíce nakupuju na Melvilu, kde mají přímo skvosty. Kromě knížek hodně sleduju i kurzy o osobním rozvoji zde: https://www.vimvic.cz/kategorie/osobni-rozvoj a jelikož už to takto dělám asi rok, tak se nechci vychvalovat, ale myslím, že jsem ušla kus cesty a dost věcí se naučila a mám na ně jiný pohled.
OdpovědětVymazatAhoj, moc děkuji za tvůj komentář. Jsem ráda, že se ti mé tipy líbily. :)
VymazatOsobnímu rozvoji se taky hodně věnuji a stejně jako ty si myslím, že jsem se spoustu nového naučila. Člověk někdy ani netuší, jak "sám na sobě" může pracovat, ale když potom zjistí, co mu třeba jenom přečtení jedné knihy nebo článku dalo, je to až neuvěřitelné.
Měj se krásně. :)